Už jsme si asi všichni hráči zvykli na efekty ve hrách, kde se nám bortí budovy, monitor nám poskytuje záběry velkolepých výbuchů a všeobecně grafika na velmi vysoké úrovni a fantazii demolic se meze nekladou. Abych nezmiňoval jen výbuchy - novodobé hry nám dávají i různá fantastická a mýtická stvoření přímo před naše oči - například gryff v Zaklínači 3, různí draci a další zvířata.

Včera jsem si uvědomil, kolik vlastně proběhlo mílových kroků v herním průmyslu a celkově ve hrách jako takových. K tomuto zamyšlení mě donutila hra DooM 3. Nejenže již bylo potřeba na tuto, kdysi revoluční, střílečku pořídit HD mod, ale vcelku byl pro mě šok uvědomit si, že DooM 3 sám o sobě ještě neuměl a neznal širokoúhlé rozlišení.

Abych nezůstával jen u grafiky. DooM 3 byl, jako již jeho první díl, považován za zlomovou legendu. Ve své době přinesl úžasný efekt vrhání stínů objekty, což hře dodalo neuvěřitelnou věrohodnost a atmosféru, na tehdejší dobu nepoznanou. Co mě ovšem dalšího zarazilo byly herní mechanismy. Například rozhození u střelby nebylo ještě tak plynulé jako nám ho dnes nabízí současné hry a i celková hra působí o dost toporněji.

Zajímavé je, že dokud jsem Dooma nespustil, matně jsem si uvědomoval, jakou měl skvělou grafiku, jaký to byl úžasný horor, jak to byla prostě luxusní hra. Prvotní šok ze všech zapomenutých věcí na mě zapůsobil jako malá ledová sprcha. Na druhou stranu díky tomuto opakování starých her si uvědomuji, jak daleko se dostala dnešní herní výbava a možnosti.

V tomto bodě odskočím od konkrétních her a dostanu se především ke kárání herních vývojářů. Po tom, jak jsem zhodnotil pokrok ve hrách proti dobám minulým, je mi opravdu líto, že veškerý potenciál moderních technologií je doslova "vyplácán" na tuctovou sériovou výrobu AAA titulů. V posledních letech byl extrémně křiklavý případ tohoto například Duke Nukem Forever. To byla hra, která mě dokázala naprosto dokonale otrávit již během první hodiny. A co je mi extrémně líto je výsledek vývoje nového DooMa - naprosto plitká, nezajímavá, stereotypní, tématicky i zpracováním již ohraná hra (a to proběhla teprve beta). Nevím jak kdo, ale jestli jsem něco plánoval hrát v novém DooMu, tak to rozhodně nebyl multiplayer. Naopak to je jediné, co jsem v betě dostal k dispozici. Nový DooM je tedy pro mě dvojité zklamání z otravné hry a zároveň a (nejspíše) pohřbené jedné legendy.

Tuto velmi neutěšenou situaci zachraňují naštěstí alespoň indie studia, která za poslední 2 - 3 roky začínám doslova milovat. Oproti korporátním mašinériím, které musí vydávat hry za 60 Euro s dodatky za dalších 60 Euro (přičemž první rozšíření za příplatek už dnes dostáváme v den vydání hry - PROČ není součástí hry, ale platí se extra?!) jen aby zaplatily samy sebe, mají Indie tituly originální nápady a herní zpracování (jak jinak by prorazili, když většinou nenabídnou AAA grafické zpracování). V tomto ohledu mi nezbývá než jen doufat, že z dnešních Indie vývojářů se nestanou zítřejší AAA divize.

A jaké byly vaše hry, které, kdybyste zapli dnes po letech, by Vás možná šokovali až do neuvěřitelné míry? Co všechno jste vlastně o hrách, které tvoří Vaší hráčskou minulost a uvázali si Vás jako gamera na plný úvazek, zapomněli? Podělte se s námi o Vaše podobné zážitky na našem fóru v sekci pokec.

Tento článek je jen mou úvahou a v žádném případě nevyjadřuje jakékoli globální a objektivní postoje portálu TauriGaming.cz, stejně jako i Váš názor se může lišit od mého. Tak mi ho s klidem sdělte, jen mi ten můj, prosím, neberte. :)

Už jsme si asi všichni hráči zvykli na efekty ve hrách, kde se nám bortí budovy, monitor nám poskytuje záběry velkolepých výbuchů a všeobecně grafika na velmi vysoké úrovni a fantazii demolic se meze nekladou. Abych nezmiňoval jen výbuchy - novodobé hry nám dávají i různá fantastická a mýtická stvoření přímo před naše oči - například gryff v Zaklínači 3, různí draci a další zvířata.

Včera jsem si uvědomil, kolik vlastně proběhlo mílových kroků v herním průmyslu a celkově ve hrách jako takových. K tomuto zamyšlení mě donutila hra DooM 3. Nejenže již bylo potřeba na tuto, kdysi revoluční, střílečku pořídit HD mod, ale vcelku byl pro mě šok uvědomit si, že DooM 3 sám o sobě ještě neuměl a neznal širokoúhlé rozlišení.

Abych nezůstával jen u grafiky. DooM 3 byl, jako již jeho první díl, považován za zlomovou legendu. Ve své době přinesl úžasný efekt vrhání stínů objekty, což hře dodalo neuvěřitelnou věrohodnost a atmosféru, na tehdejší dobu nepoznanou. Co mě ovšem dalšího zarazilo byly herní mechanismy. Například rozhození u střelby nebylo ještě tak plynulé jako nám ho dnes nabízí současné hry a i celková hra působí o dost toporněji.

Zajímavé je, že dokud jsem Dooma nespustil, matně jsem si uvědomoval, jakou měl skvělou grafiku, jaký to byl úžasný horor, jak to byla prostě luxusní hra. Prvotní šok ze všech zapomenutých věcí na mě zapůsobil jako malá ledová sprcha. Na druhou stranu díky tomuto opakování starých her si uvědomuji, jak daleko se dostala dnešní herní výbava a možnosti.

V tomto bodě odskočím od konkrétních her a dostanu se především ke kárání herních vývojářů. Po tom, jak jsem zhodnotil pokrok ve hrách proti dobám minulým, je mi opravdu líto, že veškerý potenciál moderních technologií je doslova "vyplácán" na tuctovou sériovou výrobu AAA titulů. V posledních letech byl extrémně křiklavý případ tohoto například Duke Nukem Forever. To byla hra, která mě dokázala naprosto dokonale otrávit již během první hodiny. A co je mi extrémně líto je výsledek vývoje nového DooMa - naprosto plitká, nezajímavá, stereotypní, tématicky i zpracováním již ohraná hra (a to proběhla teprve beta). Nevím jak kdo, ale jestli jsem něco plánoval hrát v novém DooMu, tak to rozhodně nebyl multiplayer. Naopak to je jediné, co jsem v betě dostal k dispozici. Nový DooM je tedy pro mě dvojité zklamání z otravné hry a zároveň a (nejspíše) pohřbené jedné legendy.

Tuto velmi neutěšenou situaci zachraňují naštěstí alespoň indie studia, která za poslední 2 - 3 roky začínám doslova milovat. Oproti korporátním mašinériím, které musí vydávat hry za 60 Euro s dodatky za dalších 60 Euro (přičemž první rozšíření za příplatek už dnes dostáváme v den vydání hry - PROČ není součástí hry, ale platí se extra?!) jen aby zaplatily samy sebe, mají Indie tituly originální nápady a herní zpracování (jak jinak by prorazili, když většinou nenabídnou AAA grafické zpracování). V tomto ohledu mi nezbývá než jen doufat, že z dnešních Indie vývojářů se nestanou zítřejší AAA divize.

A jaké byly vaše hry, které, kdybyste zapli dnes po letech, by Vás možná šokovali až do neuvěřitelné míry? Co všechno jste vlastně o hrách, které tvoří Vaší hráčskou minulost a uvázali si Vás jako gamera na plný úvazek, zapomněli? Podělte se s námi o Vaše podobné zážitky na našem fóru v sekci pokec.

Tento článek je jen mou úvahou a v žádném případě nevyjadřuje jakékoli globální a objektivní postoje portálu TauriGaming.cz, stejně jako i Váš názor se může lišit od mého. Tak mi ho s klidem sdělte, jen mi ten můj, prosím, neberte. :)