Kategorie článků
SPONZORING



PARTNEŘI


Agonyho Koutek - PC gaming vs. Svět kostek a karet

Vzhledem k tomu, že se s naší skupinou BoardBreakers pohybujeme velice úspěšně mezi oběma světy (jak PC gamingu, tak deskových her), rozhodl jsem se dnes věnovat trochu tématu problematiky střetu těchto dvou světů. V poslední letech nám navíc vývojářská studia deskových her dokazují, že tyto dva světy si vůbec nejsou tak vzdálené, jak si mnozí hráči z jednoho, či druhého světa mohou myslet.

 

Co tyto oblasti her spojuje?

Podívejme se nejprve na to, co světy PC a desky spojuje. Oba typy her nám jednoduše dávají možnost stát se někým úplně jiným, dělat něco zcela odlišného, než co bysme kdy byli schopní a ochotní dělat, případně z nás udělat téměr Boha (ne-li úplně). Ať už se jedná o spousty vržených kostek, vyložených karet nebo skupinu pixelů schopných zabíjet na povel... hrajeme si na někoho, kdo nikdy ani nejspíš nebude existovat a má schopnosti, které nejspíš nikdy nebudou reálné (nikdy neříkejte nikdy!).

Dalším bodem, který tyto dva světy pojí je, komplexnost her. Stejně jako v PC hrách, kde máte na výběr od jednoduchých her, kde jediným vaším úkolem je mačkání tlačítek abyste udeřili protivníka a kocháte se přitom grafikou, až po komplexní budovatelské strategie, kde je potřeba si hlídat ekonomiku, politiku, armádu a další, fungují i deskové hry. Od základních her, jako je Člověče nezlob se, kde házíte defacto jenom kostkou a šoupnete figurku po kolejích, až po komplexní, velmi dlouhé a strategicky velmi propracované hry jako je Civilizace, kde musíte vyjednávat, budovat, hlídat, zbrojit, rozvíjet a další. Oba tyto světy nabízejí široký výběr komplexnosti her.

Velmi rád bych uvedl spoustu dalších věcí, ale krom titulů her (které mnohdy jen naznačují spojitost z pohledu lore dané tématiky) mě už asi nic nenapadá.

 

Co je kde jinak a je něco výrazně lepší?

Takovouto otázku si asi kladete především pokud narazíte na hry stejného titulu jak na PC, tak na desce. Předem se kacířsky přiznávám, že část otázky, zda je něco výrazně lepší, předem zamítám. Vše má něco pro a něco proti a je čistě na jednotlivci a jeho prioritách, aby si srovnal odpověď na toto téma sám.

 

Primární rozdíl - multiplayer.

V tomto ohledu by se mohlo zdát, že počítačové hry mají rozhodně navrch, JENŽE... V počítačových hrách máte úžasnou možnost obsáhnout defacto všechny hráče po celém světě, takže máte kdykoli k dispozici spolu/protihráče. Je to ohromná výhoda, nicméně pokud nehrajete s uzavřenou skupinou přátel, můžete narazit na spoustu potížistů, jelikož v každém PC titulu existují jedinci, kteří mají za cíl, spíše než si zahrát, kazit hru ostatním. Pokud pak hrajete v uzavřené skupině hráčů, poskytuje to relativně vysokou záruku kvalitní party na hraní (musí být ovšem dost veliká dle dané hry a zároveň už se takové shánění hráčů moc neliší od skupiny hráčů deskových her). Nespornou výhodou zůstává, že se nemusíte kamkoliv přemisťovat, prostě stačí zapnout PC a jste tam, kde potřebujete. Po skončení pak nemusíte lovit poslední autobus k návratu domů. :)

Shánění hráčů k tomu, abyste byli schopni si zahrát deskovou hru dle Vaší chuti, vyžaduje, aby byla fyzicky přítomna skupina hráčů, kterou budete muset nejspíše sehnat přímo Vy. Toto shánění může být velmi náročná činnost, než vše usadíte dohromady, aby nikomu nekolidovaly plány, měli čas a chuť se účastnit (nepočítáme, pokud se vás sejde dost v rámci rodiny, kde to máte bez problému) a než to vše zorganizujete. Tímto si procházíme my v klubu. Pokud ovšem toto zvládnete, budete mít ve hře pouze vyvovelné, kteří jsou u hry čistě proto, že je baví Vaše společnost, rádi tuto hru hrají a jsou plně odhodlaní si ji užít se vším všudy.

Všeobecně bych to ze svého pohledu přirovnal ke hře WoW. Před zavedením automatizovaných skupin na dungeony bylo hodně náročné si sehnat partu, aby se člověk někam dostal, ale ta akce stála za to (spousta srandy, lootu a většinou bezvadná parta). Po příchodu tzv. LFG (Looking For Group) je opravdu sranda sehnat skupinu na tyto dungeony. Bohužel většinou skončíte s lidmi, kteří s Vámi odmítají ztratit jediné slovo, jen hr hr hr aby už to bylo za námi a mohl najít další skupinu. Ačkoliv i v tomto systému se mi podařilo nejednou narazit na několik lidí, se kterými jsem si hru opravdu užil (bohužel to byla výrazná menšina případů).

 

Sekundární rozdíl - fantazie.

PC svět - prostor pro fantazii je téměř neexistentní. Samozřejmě máme k dispozici ve hrách spousty rozličných příšer, míst, kouzel, možností a podobně. Nicméně tyto všechny prvky už jako hráči dostáváme čistě ke konzumaci. Tedy není prostor pro fantazii jak by vypadalo, kdyby bylo... Veškerá fantazie je v tomto případě na straně designerů herní grafiky.

Deskové hry - fantazii příšer a podobně nedostáváme do varu asi ani zde. Na všech kartách, na desce a podobně máme příšery již vykreslené. Ovšem hra jako taková nám nabídne pouze sadu čísel a jejich porovnání. Ať si po mě hodí kamenem ten, kdo si v hlavě ani jedinkrát nepromítnul situaci daného boje/střetu/situace v hlavě, jak by asi tak podle něj probíhala graficky. Zde je uložena fantazie deskové hry. Z našeho klubu mám bohaté zkušenosti s tím, kolik jsme si vymysleli průběhů všemožných situací, kdyby k nim skutečně došlo.

 

Terciální rozdíl - sběratelství.

V PC hrách, stejně jako v deskových, naleznete sběratele. Respektive naleznete lidi, kteří rádi mají fyzický důkaz o vlastnictví hry a primárně se snaží o ukázku své kolekce, když už je komu ji ukázat. V případě PC titulů se ovšem tato kolekce (pokud nedisponujete možností z krabiček od her udělat vyslovaně galerii po zdech) sráží na vyrovnané hřbety DVD obalů s napsaným názvem hry. V zásadě pak už nenajdete člověka, kterého by zajímal obsah této krabičky, vzhledem k tomu, že všichni si představí v obsahu plastovou placičku s obrázkem a logem hry, v nějaké formě zapsaný digitální klíč pro DRM systém a maximálně miniaturní brožurku se základními informacemi a nějakou tou reklamou na další hry.

Deskové hry v tomto ohledu mají ohromnou výhodu. Nejen že při vyřazení do série za sebe se nejedná o tenké hřbety obalů s jedním nápisem, ale většinou o graficky vypracované boční strany krabice, které jsou znatelně větší (toto pro někoho může být pravda nevýhoda, protože se rozhodně lépe uskladní 30 DVD obalů, než 30 krabic) a vejde se na ně tak i nějaká grafika okolo s logem hry. Rozhodně pak najdete spoustu lidí, kteří se velice rádi podívají do takové krabice, jelikož hru nemáte v podobě proměnlivých pixelů, ale v nejlepším případě ve formě graficky dobře zpracovaného herního plánu, na pevném podkladu, spousty karet, kostek, figurek a doplňkových žetonů, kamínků, tokenů... prostě všeho co k této hře potřebujete. Když se pak hry vyloží na stůl a jsou připraveny ke hře, rozsáhlejší hry mohou velmi dobře vyvolávat pocit, že jste vládce malého světa, který rozhoduje o osudu daného světa. Například hra Civilizace v tomto ohledu poskytuje opravdu úžasný pohled na mapu světa, čtyři světové vůdce národů, a spoustu karet, žetonů a figurek okolo plánu (třešínkou na dortu jsou pak technologické pyramidy, které si hráči budují v rámci výzkumu).

 

Co je teda NEJ?

Nic a všechno. Velmi jednoduchá a všeříkající odpověď. Dle mého názoru je nejlepší tyto dva světy silně prolnout a věnovat se pokud možno hodně i deskovým hrám. Pokud přijdu domu a nemám chuť už se kamkoliv přesouvat, cokoliv řešit a užít si trochu toho naservírovaného grafického balastu, PC je tu pro mě vždy. Ale abych pravdu řekl, pro mě osobně je to pohodový relax, protože pro mě není asi větší zábavy, než přátelská parta kolem desky. Popovídáte si, ulevíte očím a zažijete spoustu vtipných situací. Navíc pocit, že nemáte v ruce jen plast z myši a pod druhou rukou vymačkané klávesy, ale držíte sadu karet, házíte kostkami a pokoušíte štěstěnu, budujete své malé impérium, které tu pořád leží před vámi a máte před sebou krásný pohled na dobře zpracovanou desku... je pro mě k nezaplacení.

K rozdílům popsaným výše asi přibudou další, dle individuálních požadavků a názorů každého z Vás. Já jsem ovšem popsal z mého pohledu nejzásadnější rozdíly a spojitosti. které spatřuji mezi těmito druhy hraní. Koneckonců jsme všichni hráči a neměli bysme se odcizovat. I z tohoto pohledu mě těší, že BoardBreakers, působením skrze portál TauriGaming, přispívají k reálnému prolnutí těchto světů a doufáme, že se rozrostou řady účastníků našich deskoherních seancí. Zároveň nesmíme opomenout ani našeho partnera - obchod Ronegor, který se podílí na dosažitelnosti těchto her v naší zemi a pro všechny zdejší hráče.



Herní portál od hráčů pro hráče
Copyright © TauriGaming 2015-2017
All Rights Reserved TauriGaming.cz